Někdy kolem roku 2008 Warren Buffett přirovnal sve podnikání ke sbírání vajglů. Tuto památnou větu doplnil mimo jiné alegorii: To, že někdo plave nahý, se pozná až při odlivu. Pokud lze tuto alegorii chápat jako biznis s nedopalkem, je tu léta nepopsaná strategie dotažena minimálně o stupeň výš. V žumpě není odliv a i když ze žumpy někoho vytáhnete, nepoznáte zda-li je nebo není oblečený.
Pokud vám někdo bude tvrdit, že číšník s partou ztroskotanců díky své píli a houževnatosti to nebo ono, tak to bude, jak správně tušíte dodatečně vyrobena “čoko” poleva. Pouhé konstatování, že postava Jári ztělesňuje pouze polovzdělanou vyžírku, veksláka a zloděje by sic bylo nejspíš trefné, no jeho kousky jsou v první řadě pouze a jen opravdu vtipné. A o to v první řadě jde. I když nevíte zda-li jste na povinnou četbu připraveni víte, že o svůj příběh určite nechcete přijít..
Počátek datovaný do chladného podzimu 2003 je zahaleny harrachovskou mlhou. Pamětníci ale dodnes vzpomínají na kvapné přeparkovávání aut a skrývání dalších vecí, zejména náramkových hodinek, těsně před příjezdem lidí, jejichž peníze se v Harrachově točily. Říkalo se jim prostě „angličani“ nebo “Mark jede”. S vytřeštěnýma očima.
Zhruba rok po nabytí nemovitosti přišla menší komplikace. Zákon proti praní špinavých peněz. Měl bránit snadné (čti bezplatné) legalizaci výnosů z trestné činnosti.
Štestí přeje připraveným a ještě víc těm kdo nenechávájí nic náhodě. Proti podlému zákonu se vždy hodí právní zástupce který ví co má dělat. Katastr krátce po zalistování zákona zaznamenává opakované prodeje a koupě járovi nemovitosti. Mezi Járou a jeho mámou. Což s ohledem na tehdejší 4% daň á 200 000 Kč / per prodej krát 3 asi nebylo jen tak. To nejsou první a už vůbec ne poslední Járovi čáry.
Součást hotelu je restautant Troja, další ne příliš výdělečná provozovna no její fungování je nedílnou podmínkou smlouvy. Podobně, jak se zbavil případných potíží s domečkem, vyřešil i restauraci. Stačila jedna pohádka, legenda o zázračném zbohatnutí a první z několika ňoumů se rázem vezl do stanice jménem Ztracen čas [1].
Jára se utvrdil v tom, že lidé jsou vlastně pouze skupiny. Přesněji dvě. První bez které nemůže dělat levárny a ve druhé je každý kdo má alespoň jednu korunu o kterou se může Jára prát. A čas šachu, legendárních kousků s sedu ve vzduchu se kvapem blíží.
V případě prvního i druhého génia se později ukázalo, že šlo hlavně o pečlivě budovaný mediální obraz, než o jakousi výjimečnost. Možná i proto stojí u wiki hesla Sri Chinmoy mimo jiné to, že: “Kritici jeho hudební produkce poukazují zejména na slabou schopnost hraní na uváděné množství nástrojů a náhodně poskládané noty namísto rytmických melodií.”
Z toho plyne prostý fakt. Pokud si dokážete sednout na místo, které neexistuje, a pokud to nejde hladce? Musíte zabrat a často se i obětovat. Odborníci zasunutou tyč v rukávu silně nedoporučují. Ignorace. A z toho plynoucí boudoucí Járova traumata..
Posledních 50 let tvoří vzdělávací systém pro měně pilnou omladinu dva druhy škol. Dle citací z dobových záznamů: Pokud byl někdo lidově řečeno blbý a uměl se alespoň prát, skončil na stavebce. Pokud byl někdo nezdatný i v základní disciplině prostoduché části populace – bitkách, nastoupil obvykle jako kuchař nebo číšník.
Ano, existují i borci v řadách číšník (externí odkaz) – když to neklapne můžete tvrdit, že jste se obětoval pro kamaráda a požadovat refundaci škod. To, že původně šlo o urážení, se ztratí v záplavě slov. Jiný den u jiné příležitosti, třeba to, že žádný nazpátek ze dvou tisíc v košíku po tom, co zákazník odešel, nebyl. Což jako pouhý konstrukt pro změnu zase uráží vás. Život je krásný, pokud je člověk správně herecky a emočně vybaven, tak i brnkačka.
→ Schůze
“Systém” byl nastavený tak, že každou fakturu před úhradou “podepisovalo” několik lidí. Když se libovolný dodavatel ozval s tím, že nedostal zaplaceno, začalo kolečko s odkazováním ve stylu “já to už podepsal”. Rekord Malého Járy je dle dostupných informací zdržování plateb v souhrnu cca 400 000 Kč rok/per dodavatel.
Jára kovaný v žáru klíčícího kapitalizmu, kdy byl nejednou přistižen u nekalostí, věděl ze zkušeností dvě věci. Za á. Podstatou úspěšného řešení průšvihu je poker face. Za bé. I když je to technika jemná, náročná na rétoriku, u zdi se hraje vabank.
Jako první je potřeba odvrátit pozornost a pak zaútočit. Průběh. Je jedno kolik toho víš nebo co můžeš udělat, podstata je jinde. Když ti nevyhovím budeš naštvaná ty. Když ti vyhovím budu naštvaný já. Víš co? Uděláme kompromis, bež do pí*e. A tak se i stalo. Jára teatrálně vyhodil “nenažranou” Markétu na ulici.
O šest let později se vyhozená Markéta objevuje v lobby Hotelu Kempinski. Budoucího Hotelu Grand Mark, první větší Járovi investice, nebo když chcete pračka. Klíče od vlastního obřího Mercedesu již viděla ve své ruce, no v Grand Marku se kopala jiná liga, nepomohla Járova moc, tři procenta ani šarm. A začali potíže.
Zde je nutno zmínit, že situace se začala kolem roku 2018 měnit a firma přestala nabírat do managementu lidi ze skladů, kuchyň a výčepů. A zaměřila se i na méně informované zájemce z řad absolventů vysokých škol. I když pohovor nebýval tak transparentní jako v Auto Kelly a personalista se otevřeně neptal, zda-li nevadí spojení vašeho jména s firmou, která má nehezkou pověst. I to málo lze ale považovat za jakýsi progres. A předzvěst procesu jménem Járovo čištění.
#IDC.2022
→ 01.2023
Kdyby sám.. ale nabízet se – pro někoho s přebujele rostlím egem vcelku potupa
Osumdesátka – nucený translate
Když nechceš na sales pak budeš na nás dělat na recpci 🙂
→ 01.2023
→ Mystery shoping naruby.
→ Ztráta kontaktu s realitou
Spojler. Pokud provozujete hotel a umíte se nainstalovat do přízně zaměstnance agentury, pak než u vás zazvoní telefon z agentury s poptávkou ubytování pro skupinu – víte počet a rozpočet. Tím pádem na haléř víte i to, o kolik můžete majiteli agentury zvednout mandle aniž by, pokud skupina má kam, utekla ke konkurenci. Mince má dvě strany. V tomto případě špatnou a ještě horší. Situace srovnatelná s libivolnou soutěží o zakázku, kdy předem víte jaká je nabídka vaší konkurence. Ve zkratce pokud jste na kongresu a bydlíte v hotelu, trojský kůň vám zařídí třeba dražší bydlení. Tratí všichni, Jára vyděláva. Aneb Jak halíře dělají talíře..
→ Nová kancelář je v budově která náleží majiteli a investorovi.
→ Ředitel je kuchař který nemá žádnou pravomoc a když je třeba rozhodnout, posílá SMSky (když se s vámi baví školník jako ředitel a ředitel jako školník) + Situace Merkur
a.) Reprezentant bývalého vlastníka objektu který mluví maďarskou angličtinou, se kterým se nový vlastník objektu zastoupený menšinovým spoluvlastníkem nedohodl na předání klíčové infrastruktury – pokladního systému. Jak jinak, neuvěřitelně náročného na údržbu, drahého a složitého. Nenahraditelnost klíčové infrastruktury po dobu několika měsíců – ideální karta pro hru “braní rukojmích”.
b.) Většinový nový vlastník objektu, který sice anglicky umí perfektně no od pohledu gangsterské jednání nechápe a je zmatený.
c.) Menšinový spoluvlastník objektu o kterém to nikdo neví, který si myslí, že mluví perfektně anglicky, no přemýšlí rusky a zároveň bude řídit managera hotelu i celý hotel, takže musí být sympatický všem. Neví ale kdo bude ze stávajícího personálu spřízněným člověkem většinového majitele objektu viz b.)
d.) Dosavadním managerem hotelu který nechápe zda-li původní majitel viz a.) bude hotel nadále provozovat, nebo končí i jako provozovatel. Ví jen to, že by rád zůstal, i když doba vysokých (čti řádných) odvodů na důchod nejspíš končí – nedávná zkušenost v Belgickém podniku který rovněž převzal “český management” jsou stále živé.
V neposlední řadě bezesporu i bezejmenným, relativně slušně placeným personálem, který netuší kdo je kdo a kdo za koho kope, nebo by měl. Jelikož se znenadání vynořují konfliktní situace, kupříkladu doposud nevídané otevřené vyhrůžky fyzickou likvidací – z ne zcela zjevných příčin, nesplnitelné úkoly, šikana, stres. Situace kdy zaměstnanec vyhrožuje externímu dodavateli překonává i zavedené české pojetí konkurenčního boje vzor 1991. Atmosféra houstne a pud sebezáchovy prostého lidu velí volit stranu a zaujmout pozice. Járův dosud více méně úspěšně tajený management skill spatřil světlo světa. Jemným manévrováním a pouhým přidělováním protichůdných úkolů “konkurenčním skupinám” bez odpovídajících podmínek, lze navodit zajímavé situace. Pak, v kritickém okamžiku zhroucení kupříkladu nákupu toaletního papíru, se stačí vynořit a s ustaraným výrazem situaci vyřešit. Samozřejmostí je delegování odpovědnosti a pro zúčastněné zásadní informace v jednom. Pokud se nedomluvíte pak to neumíte. V těchto víceméně nesofistikovaných hrách na slepou bábu tahají vždy všichni, mimo Járu, za kratší konec.
Prodejce ma jistou úroveň. To v první řadě značí, že prodejce s managerem nebude jednat jako s vandrákem. O tom, že manager nesoutěží nabídky neví. Důvěřuje. Ne vyloučena je i varianta kdy jsou oba na druhé straně a manager má z předražené dodávky pravidelnou provizi. Proto existuje proces, který se nazývá soutěž. Každý dodavatel pošle nabídku a lepší bere.
Nastala zmiňovaná změna a manager nemůže říct, že roky bere od stejného dodavatele, ani trvat natom, že v tom bude pokračovat. Nechá si tedy písemně vyhotovit novou nabídku od nového dodavatele. Není neschopný jen nestíhá a chce být slušný. Samozřejmě nemá v plánu o novém dodavateli vůbec uvažovat. Nabídku kterou si vyžádal od nového dodavatele, nehledě etiky, prostě s vhodnou průpovídkou ukáže stávajícímu dodavateli. A získá slevu.
Nový dodavatel však na zamítnutí nabídky reaguje další nabídkou a snížením ceny. Cena původního dodavatele snížena v rámci soutěže samozřejmě nebyla. Pouze dorovnána k ceně z nabídky nového dodavatele. Jelikož manager předpokládá, že má situaci pod kontrolou, vše jako hotovou věc již reportoval nahoru. A to je průšvih. Ten vyřeší tak, že nikomu nic neřekne, sníží cenu stávajícího dodavatele o stokorunu a věc uzavře tak, že na další emaily nového dodavatele prostě nereaguje 😀
→ 01.2023
→ 01.2023
V Harrachově osvědčený model řízení “práskni tátu bude ti líp” fungoval i v Praze no.. Během mesíce neměl kdo opravovat záchody, během dvou kdo vařit. Po třetí návštěvě za dva měsíce a prvním úspěšném projektu výměny jmenovek Markéta usoudila, že již má dostatek zkušeností a vyřeší mega na chybějících minibarech. Následoval kolaps housekeepingu, který místo úklidu sledoval spotřebu Snickers tyčinek a sebe navzájem. Po třech měsících odešel klíčový sales. Prozatím nedotčení zůstali ekonomové. Účtovali ale s kalkulačkou na papíře, jelikož se Markétě znelíbil i ajťák. Následkem čeho neměl kdo nahazovat účetní server. Docházky, tisk, pokladny, minibary, alarmy, kamery, hudbu, osvětlení, parking.. Z učiněné katastrofy se stala paralýza nebo-li blackout.
→ Járovi vyjednávací strategie – když mi dát nechceš vemu si sám
→ 01.2023
→ 01.2023
→ Zbavit se parťáka z dob organizovaného počinu vyžaduje um.
→ 01.2023
→ 01.2023
→ 01.2023
→ 01.2023
Co hlavní hrdiny vystihuje
To, že dělají opak toho, co tvrdí. Oblíbené téma skromnosti. Doba je zlá, nejsou peníze, nejdou obchody, sám jsem jezdil na starém autě, vysoké náklady, absolventům nikdo nedá víc a další. Oblíbené téma rovnosti. Nakupuju v sekáči, to byl dárek, sám bydlím v podnájmu nebo s mámou.
→ Pražská mlha
Hotel Brixen, Charles Central, Troja, Louis Leger, Grand Mark, Don Giovanni, Step, Adler, U Divadla, Merkur, Galerie Royal, Wenceslas Square, Plaza, Iris, Metropolitan, Uno, Victoria, Extol Inn, St. George a kola se roztáčí šílenou rychlostí..
Vysvětlivky
11. Neukazovat nic co by dráždilo nízkopříjmové skupiny.